Index ukotvení vyjadřuje v procentech, jak moc se projevuje efekt ukotvení na stejné situaci. Předpokládejme, že provádíme měření jedné veličiny na dvou skupinách. Každá skupina má jinou kotvu. Máme tak dvě kotvy, K1 a K2. Pro každou skupinu naměříme hodnotu zvlášť. Vzniknou nám tak dvě hodnoty, H1 a H2. Index ukotvení pak spočítáme jako poměr dvou rozdílů. V čitateli bude rozdíl naměřených hodnot H1 - H2 a ve jmenovateli rozdíl hodnot kotev K1 - K2.
Index ukotvení2 kotvy = 100 * (H1 - H2) / (K1 - K2) %
Čím vyšší index ukotvení, tím více kotvy ovlivnily výsledek měření.
Kdyby naměřené hodnoty odpovídaly hodnotám kotev, tedy H1 = K1 a H2 = K2, pak by byl index ukotvení rovný 100%. To znamená, že zkoumané skupiny podlehly efektu ukotvení a nechaly se plně ovlivnit kotvami.
Naopak kdyby byly obě naměřené hodnoty stejné, tedy H1 = H2, pak by byl index ukotvení rovný 0%. To znamená, že se efekt ukotvení neprojevil, zkoumané skupiny se kotvami nenechaly ovlivnit.
Pro případ, že by se porovnávala situace s kotvou se situací bez kotvy, hodnotu naměřenou v situaci bez kotvy bychom použili jako kotvu, H2 = K2. Vzorec by pak vypadal následovně:
Index ukotvení1 kotva = 100 * (H1 - H2) / (K1 - H2) %
Ve vědeckém muzeu San Francisca měli vybraní návštěvníci zodpovědět dvě otázky, a to: „Je výška nejvyšší sekvoje na světě větší nebo menší než 370 m?“ a „Kolik odhadujete, že měří nejvyšší sekvoj na světě?“. Další skupina měla položené stejné dvě otázky až na kotvu použitou v první otázce. V druhé verzi byla kotva 57 metrů, takže o 313 metrů méně. Průměrné odhady byly u první skupiny 253 m a u druhé 84 m. Rozdíl mezi průměry pak byl propastných 169 m.
